Dnes je celkem pěkně, sobota, nejlepší čas na výlet. Tak jsme s Andrejkou vzaly Vilíka a všichni tři vyrazili do Hradce. Bohužel ne na hrad nebo do hospody na stejk, ale do špitálu. Vilík má už třetí den z nějaké hry zramovaný a odřený koleno a protože se nám nelíbí rychlost hojení, radši jsme zajeli k odborníkům.

Sedíme tu a nudíme se...

Před chvílí volal Sáďa a ptal se: "Jak to tam vypadá?"

Inu:
Jsou tady zeleně namalovaný zdi.
Napsala jsem už plno článků na web.
Andrejka svačí.
Probraly jsme už všechny kolemjdoucí doktory a zřízence, dumáme, zda se pustit do hromady vedle ležících ženských časáků, a Vilík se nezřízeně nudí :-) Sestřička omrkla „to naše koleno“ a s úšklebkem „to počká“ zavolala před náma už tři lidi. Neodvažuju se odhadovat, kdy přijdeme na řadu.

Sestřičky jsou tu pěkný kočičky. Ještě jak mají ty kratičký bílý obtažený sukýnky, no kluci můžou litovat, že nechali jet mě s Andrejkou :-) Zřízenci jsou tu takoví zvláštní, divné figurky. A potkali jsme tu i „naše saniťáky“, co vezli Kukinu - přivezli na lehátku nějakýho potlučenýho fotbalistu.
Doktorů jsme zatím moc neviděli. Jeden je zvláštní a fest mi připomíná doktora ze Slunce, seno, jahody :-) Druhej je vlasatej shrbenej mladíček. Třetí tudy šel před chvílí a už zdálky se na mě culil a zdravil mě, jako by mě léta znal. Nechápu. No celkem mu to slušelo, ale netuším, odkud bysme se znali. Andrejka sonduje, zda nemám kámoše v Hradci, ale nenapadá mě. Na druhou stranu podle věku toho doktůrka bych to tipla maximálně tak na nějaký moje oddílový dítě :-)

Ha, Vilíka právě vzali dovnitř. Musím zrychlit psaní, abych to stihla.

Tak jsou zpět. Byli jsme pochváleni, že jsme přijeli. Vilíkovi do toho udělali dvě díry a propláchli mu to, fuuuuuj. Tak vás už ušetřím detailů. My jdeme odpajdat na zrmzlinu :-) A zavolat mamce.

Hanča, Andrejka, Vilík