....napsáno už v pondělí...

Zatím nemám pro vás, milí čtenáři, žádné převratné informace. V tomto ohledu letos zatím nuda, nuda, šeď, šeď. Tak ale sotva jsme přijeli, že? Můžu vás ale ujistit, že jsme udělali vše pro to, abychom nějaké drby získali.

Tak například děti mohou psát svoje připomínky do bonz flašky - sem se píšou přání a stížnosti, pozitivní vzkazy i nespravedlnosti, možná přibydou písničky na přání, zkrátka věci k řešení. Velmi oblíbeným komunikačním kanálem jsou Latríňáčky, sešity visící na latríně. Tam se píšou aktuální dojmy, ale taky básničky, lechtivé informace a hlavně kdo koho miluje. Někdy pravda dojde i na to, že debata je o ho..ě, ale co byste taky na latríně čekali.

Třetím místem, kam se dá psát, je kronika Hobitína. V té toho zatím moc není, snad se to zlepší. A dnes spatřila světlo světa novinka, ke které jsme se inspirovali u Tuláků, totiž Chat, provázek na vzkazy pod nástěnkou. No a závěrem kdykoli můžu, ptám se dětí kolem na dojmy z tábora. Takže to by v tom byl čert, abych vám brzo něco zajímavého nepřinesla :-)

Dnes jsme tu měli dvě návštěvy: napřed přijel "majitel našeho lesa", totiž lesa, kde si zřizujeme latríny. Ten les není státní, ale soukromý. Viděli jsme se s majitelem a jeho rodinou poprvé, já jsem s ním i poprvé mluvila. Proběhlo to v klidu, byl ostražitý, ale vlídný. Takže jsme si vyměnili kontakty, slíbili jsme, že se budeme slušně chovat ke stromům a snad bude i do budoucna všechno v pohodě.

Druhou návštěvou byl Mikin, bývalý náčelník Vlčat, kamarád z Pionýra a taky můj šéf z Lužánek :-) Přijel nás navštívit při své cestě za hledáním nové základny pro Vlčata - mají v merku taky jednu blízko nás, tak uvidíme :-)