Jarní výprava Nejmladší 

Akce

Kdy:
13. 4. - 15. 4.
Pro koho:
Exoti

Popis

Družinová výprava na 2 noci pro Nejmladší.

REPORTÁŽ Z AKCE

ROZHOVOR NA SCHŮZCE:
Terka a Hanča: "Tak děcka, kdo jste byli na výpravě, povězte ostatním, jak jsme se měli a co jsme dělali!"
děti: "KOUPILI JSME SI PISTOLKYYYY!!!"
T a H: "No dobře, to taky, a tak co ještě jsme dělali?"
děti: "JEŠTĚ JSME SI KOUPILI KAPSLE DO PISTOLEK!"
T a H: "Fajn. A kde jste si je koupili? Kde jsme byli?"
děti: "NO... PŘECE TAM KDE SI I OSTATNÍ KOUPILI TY PISTOLKY..."
T a H: "Ale jak se to tam jmenovalo?"
děti: "OBCHOD???"
...
po dalších 5 minutách, kdy jsme konečně dospěli k tomu, že jsme byli ve westernovém městečku...
T a H: "No, výborně, a co jsme teda ještě dělali v tom městečku?"
děti: "DALI JSME SI SVAČINUUU!"
...
T a H beznadějně: "A co bylo na výpravě ještě zajímavýho, co jsme tam viděli? Co ubytovna?"
děti: "BYL TAM SMRADLAVEJ ZÁCHOD!"
T a H... končí rozhovor :-)

Pokud jste, milí rodičové, doma dostali od dětí podobný výklad, nezoufejte.
Nabízíme vám NÁŠ POHLED NA VĚC:

Naše družinka Nejmladší už má za sebou 3 jednodenní výlety, účast na oddílové Vánoční výpravě a symbolickou účast na Dračí smyčce. Nadešel čas vyzkoušet si pořádnou družinovou výpravu. Jen my a naši vedoucí...

Vyrazili jsme do Boskovic, v sestavě 7 prťátek (2 holky a 5 kluků) a Hanča+Terka+Merlin. Sestava to byla klasická, děti, které zatím jezdí všude, jsou už dobrá parta a všechno zvládnou, i když zatím jen 1 z nich chodí do školy :-)
Cesta proběhla v klidu, přestože to vypadalo, že byla vybrána jako speciální trénink cestování vlakem: jak někdo z dětí šikovně spočítal, nastupovali jsme 3x a vystupovali jsme taky 3x :-) Řečkovice - Židenice - Skalice nad Svitavou - Boskovice. U ubytovny v klubovně Boskovických Pionýrů na nás už čekal Merlin s autem, vyzvedli jsme si spacáky (už naposledy - příště si je už neseme sami) a hurá zabydlet se. Večer jsme strávilli většinou hrami a průzkumem klubovny.

Ráno jsme už samozřejmě nemohli dospat. Co nás asi čeká? Dozvěděli jsme se, že stejně jako naši kamarádi ze schůzek, zvířecí "mláďátka", musíme dokázat, že zvládneme všechny úkoly, které nás na výpravě čekají. Už jsme dokázali dojet vlakem a dojít pěšky na místo, ubytovat se, už známe oddílovou ukolébavku. Víme, že ráno nemáme rušit ostatní, i když už jsme vzhůru :-) Teď nás čeká rozcvička a pak si budeme sami chystat snídani!

Na rozcvičce jsme si zaběhali, protáhli se a potom si vyzkoušeli házení vším možným. Nejprve míčkem, ale potom i papučí, čepicí, ... až nakonec obrovským plyšovým psem. Zlatým hřebem bylo cvičení s barevným padákem, to nám moc šlo a bavilo nás. Na snídani jsme se učili sami si namazat vánočku a dozvěděli jsme se historku, proč se v Severce marmeládě říká "kachny" :-)

Po snídani jsme si ještě chvíli hráli a pak vyrazili na výlet do westernového městečka. Nešli jsme sami - přijeli za náma kamarádi vedoucí Jiřa a Ivča, s malými kluky Vojtou a Štěpánem. Cestou do lesa jsme hráli hru na body - hledali jsme paní s kočárkem, vousatého pána, dítě na kole, to bylo ještě snadné. Ale žádná dvojčata krom Svadbíků jsme nezahlédli a o růžovém autě jsme si mohli leda tak nechat zdát... Cesta nás vedla na kraj Boskovic a potom k ohradě, kde jsme viděli koně a taky hříbátko. Kousek dál jsme si dali sváču a zahráli nějaké hry, pak nás taky čekala stopovaná., Dokonce jsme našli další dílek naší skládačky - za úkoly od zvířátek jsme totiž celý víkend dostávali jednotlivé dílky obrázku a skládali je dohromady.

Počasí nám přálo a byl to hezký výlet, byli jsme ale rádi, když jsme konečně oklikou dorazili do westernového městečka. Tam jsme si ve stylovém prostředí dali oběd a pak si prohlédli celé město. Zajímavé domy, rekvizity, atrakce... I když nebyla ještě plná sezóna a nebylo toho tolik k vidění. Stejně se nám ale nejvíc líbila malá kůzlátka (jedno se jmenovalo Terezka) a hlavně hromada písku, na které se dalo skvěle pohrát :-) Po prozkoumání Saloonu jsme zasedli na tribunu a viděli představení Koňská jízda. Představte si, že ten kovboj si s koněm lehnul, udělal na něm stojku, ale potom hlavně jezdil na třech koních zároveň! Na závěr jsme si koupili pistolky na kapsle (viz výše uvedený rozhovor) a vydali se na cestu zpět. Tam jsme se i poprvé seznámili s buzolami, ale naštěstí jsme nezabloudili, takže jsme je úplně nepotřebovali.

Po návratu jsme znova hráli hry, vyzkoušeli si jak se pracuje s vysílačkami a těšili se na večeři - Kašpárka :-) (Kaše z brambor+párek). A protože celý večer Merlin vykládal tajemné příběhy o zdejším hradu, vyrazili jsme ho večer potmě prozkoumat. Merlin šel napřed, my společně za ním - nechával nám cestou značky a taky nám volal vysílačkou. Nakonec jsme se rozdělili a odvážní kluci šli zbytek cesty na hrad sami. Nejprve dvojice Jirka+Matěj, později za nimi Ondra+Marek+Robin. Nafasovali vysílačky a šli po široké cestě, kde - jak to popsal Jirka - byla vždy "lampa - tma - lampa - tma" :-) Když nevěděli, kudy dál, zavolali si vysílačkou: "šéfe, šéfe, tak jsme se podepsali na ten ohnivý papír a kam máme jít dál?" a ozvalo se: "Pokračujte po té široké osvětlené cestě". Musím říct, že když jsme s Terkou a s holkama šly za nimi a poslouchaly u toho ty hlášky z vysílačky, dost jsme se bavily :-)

Noční stezka odvahy na hrad byla tajemná a stejně tajemné to bylo potom u brány hradu. Ale štěkali za ní na nás obrovští psi a tak jsme se vydali na cestu zpět - právě včas, abychom dole viděli krásný ohňostroj. (Merline, jak jsi to zařídil?) I když už bylo 22 hodin a všichni byli hodně unavení, ještě větší měli hlad, takže moje nabídka chleba-vánočka-zbylé brambory se setkala s velkým ohlasem. Ale pak už zalehli a než vedoucí dozpívali ukolébavku, všichni už spali.

Ráno bylo netradiční - děti spaly do půl deváté a ještě asi hodinu byly nezvykle tiché a klidné. Během celé snídaně jsme s vedoucíma přemýšleli, co jsme s dětmi provedli - všichni mlčeli a jen potichu snídali. Zkoušeli jsme je rozmluvit, zkoušeli jsme vtípky - nic. Navíc venku bylo pošmourno a tak se slibovaný výlet na hrad za světla nekonal. Nakonec se ale naše parta zase rozjela a když jsme je vytáhli ven na lanové překážky, byli už opět ve formě.

V tu chvíli už jsme byli zkušení výpravoví mazáci, takže sbalit si s Terkou batoh, slupnout oběd a vyrazit pěšky na vlak nebyl žádný problém. Ještě před odchodem jsme ale asi hodinu zpívali s kytarou, složili konečnou podobu obrázku-skládačky, dostali camrátka... A přesně v duchu našeho nového pravidla "Nefňukám" (už bylo přidáno na nástěnku) cestou s batohem na vlak a celou cestu domů nezafňukal ani jediný malý Severák :-)

Musím říct, že se nám výprava moc líbila a opravdu jsme si ji užili. My s Terkou děkujeme Merlinovi za posilu a za to, že opět posouval veškerý náš program o úroveň výš: jak jsme se bavily cestou na noční hrad při poslouchání hlášek z vysílaček: "Kdyby tady s náma nebyl, tak teď sedíme dole u čaje a děcka hrajou želvy" :-)

Doufáme, že se výprava líbila i našim prťátkům - soudě podle ohlasů na fotky, které jsme prohlíželi na schůzce, určitě ano. Už teď se těšíme na další :-) A hlavně máme radost z toho, jak je ta naše malá parta po výpravách krásně sehraná a zkušená :-)

Hanča

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Anka (22. 4. 2012 22:25)
Páni, tak to vypadá, že se výprava povedla :-) Já osobně jsem v Boskovicích zažila dvě družinkové výpravy a obě byly taky dost povedené. Článek i fotky jsou supr a závidím Vám ;-)