Babí léto Krkatka 

Akce

Kdy:
27. 9. - 29. 9.
Kde:
Krkatá Bába
Pro koho:
Exoti

Popis

První družinová výprava pro Nejmladší, táborová základna Krkatá Bába (u Černé hory). Spaní v chatě na letišti z matrací, ve spacáku, topení dle potřeby v kamnech.

Reportáž z akce

Na naši první letošní družinkovou výpravu jsme se vydali na základnu Krkatá Bába, jako vždycky jsme museli kus dojít, ale tentokrát jsme si už nesli všechny svoje věci i rozdělený náklad společeného jídla. Cesta od autobusu nám trvala necelou hodinku, po příchodu jsme ještě viděli základnu a Dáda hned začala vzpomínat, kde co vlastně je (jako jediná byla na stejném místě loni na Srazu PTO).
 

Potom jsme se zabydleli, pořádně roztopili kamna, zahřáli se horkým čajem a po pár kolech hry s vyprávěcími kostkami jsme si přečetli příběh na dobrou noc a šli spát.
 

Ráno jsme se pořádně posilnili, protože, jak jsme se později dozvěděli, budeme celý víkend lovci kožešin a takoví lovci potřebují spoustu síly. Hned jsme začali trénovat potřebné dovednosti – nejdřív jsme si o zvířátkách něco přečetli, potom procvičili v lese, kde jsme přidělovali indicie ke správným zvířátkům a při boji s liščáky jsme potrénovali obratnost. Nezapomněli jsme ani na krytí a plížení, po pár kolech hry byli všichni vycvičení k takovému tichu, až jsme skoro mysleli, že zmizeli.
 

Všem vyhládlo a tak do nás oběd padal, jako bychom týden nejedli. Nacpaní jsme chvilku odpočívali (teda především vedoucí, děti mají energie na rozdávání) a pak jsme si vysvětlili práci s GPSkou, vyluštili šifru s nápovědou a vydali se na výlet za keškou. Pod skálou Krkatá Bába jsme ji našli a všechny nás to tak bavilo, že jsme se po krátké pauze na vyhlídce na skále vydali i na protější kopec, kde měla být i druhá keška. K té jsme tolik informací neměli a nebyli jsme si jistí, jestli ji najdeme, ale Jirka ji našel rychleji, než se ostatní stihli vůbec rozkoukat. Při hledání jsme si GPSku vystřídali, aby si to s ní každý vyzkoušel, a podle ní jsme došli až do chaty.
 

K večeři jsme chtěli opékat buřty, takže jsme si nejdřív museli nařezat a nasekat dřevo. Všichni přiložili ruku k dílu a za chvíli už hořel oheň a každý něco opékal – někdo špekáček, někdo chleba, někdo jen klacek :).

Po setmění nám už byla zima a tak jsme se přesunuli dovnitř, znovu roztopili kamna, Hanča vytáhla kytaru a celý večer jsme zpívali. Občas se někdo přemístil do postele, kde během poslouchání rychle usnul. Nejdýl zpívali Dáda, Nelča a Robin, kteří byli na táboře a tak asi znali nejvíc písniček.
 

V neděli dopoledne jsme se vydali na závěrečnou hru – lov na jelena. Každý musel samostatně jelena vystopovat a potichu, aby se nevyplašil, mu vytrhnout ocas a tím ho „zabít“. Všichni tento úkol zvládli a až do oběda jsme mohli blbnout na louce. Zahráli jsme si pár her, rozdali diplomy, sbalili batohy – všichni to zvládli sami, jen s pár radami od vedoucích. Po obědě už jsme jen douklízeli a mohli se vydat na zpáteční cestu.

 

 

Alča

 

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Zahrádci (4. 10. 2013 22:37)
Davčovi dojmy (hlášky):
"Hráli jsme schovku, s Robinem jsme vyhráli, nikdo nás nenašel, byli jsme zahrabaní pod listím!", "Jóóóóóóó, a prý příště budeme platit s Jirkou víc, prej toho moc sníme!, "Plyšáka jsem v noci nemohl najít, odskočil si k Robinovi do spacáku!":-)
Hanča (1. 10. 2013 18:57)
No vybrané úryvky z Robinova deníku, nebo spíš obrázky s popisky, si musíme někdy naskenovat a ukázat ostatním :-) On bude jednou spisovatel nebo novinář. U mě zatím stále vede podrobný nákres naší návštěvy rozhledny na Borůvkové hoře z Podzimáků 2012.
Iva Č. (1. 10. 2013 14:54)
Ale abych mu nekřivdila, všechno je pečlivě zaznamenáno v deníku. Že je Alča srna, to tam sice není, ale dozvěděla jsem se, že "Jsme mislivci."
Iva Č. (1. 10. 2013 14:47)
Dojmy:
"Alča dělala, že je srna."
" A proč dělala, že je srna?"
"Já nevíííím."
No, člověk je z toho Robinova vyprávění hned moudřejší. A proto vám děkuji za reportáže z akcí.
Hanča (30. 9. 2013 20:06)
Co mě na výpravě nejvíc dostalo:
- Už jsem šla na Krkatku mockrát. Ale tahle cesta byla prostě a nečekaně nejpohodovější :-)
- Že jsme s Alčou a Terkou vždy jedině spolu v týmu dokázaly cokoliv, třeba najít a rozjet elektřinu na základně :-)
- Jak dětičky absolutně vymetly hrnec s rizotem, všichni do jednoho si byli 1 až 2x přidat! Doteď jedli někteří spíš jako ptáčátka...
- Jak v lese zamaskované děti naprosto zmizely a přitom byly pár metrů od nás - a pak se jako kouzelní skřítci najednou objevovaly třeba někde za stromem...
- Že jsme večer dlouho seděli u ohně a normálně kecali a říkali si vtipy, a pak hráli u kamen na kytaru a zpívali - to by před rokem ještě fakt nešlo.
- Jak nám střecha celý víkend duněla kanonádou žaludů, padajících ze stromu.
- Jak na zpáteční cestě šlapali ti prckové do hnusného kopce s těžkými batohy a nekňourali. Jen vtipkovali "Batoh plus kopec rovná se otrava!" :-) Jedinej, na koho se čekalo, jsem byla já, a Robin mi starostlivě nabízel, že mi aspoň vezme kytaru :-)
- Že Terka s Alčou zařídily veškerý program s dětma a já jsem jen vařila a užívala si to krásné babí léto...
No prostě pohoda.