Filipovo údolí Zelení a Modří 

Naše spojená výprava Zelených a Modrých se i přes „předvýpravový shon“ podařila na výbornou. Vydařilo se nám počasí, měli jsme báječnou chatu u říčky a prošli jsme se po krásném Filipově udolí.

Výprava však měla i jiný důvod, než si uživat přírody. Museli jsme splnit jeden velice nelehký úkol, a to vypořádat se s upíry. Prozatím nám stačily na ochranu talismany v podobě plyšáků. Nechtěli jsme to ale takhle nechat - museli jsme upíry zničit, abychom nemuseli talismany pořád nosit.

Když jsme se v sobotu probudili, čekala nás rozcvička s lehkými ale i záludnými hádankami. Všechno jsme uhodli než nám Víťa (náš kuchaříček na celý víkend) stihl udělat parádní palačinky s tvarohem a marmeládou na snídani. Bylo to výborné.

Po snídani jsme se ale museli vrhnout na boj proti upírům. Náš úkol byl nelehký - nasbírat svěcenou vodu, česnek a posvěcené kříže. Ale nebylo to jen tak, museli jsme se rozdělit na jednotlivé skupinky. Každá skupinka měla svůj úkol. První skupinka hledala ve zrádném svahu prorostlém tenkými stromky schované lymeriky, musela se je naučit nazpaměť a běžet za druhou skupinkou. Druhá skupinka se to musela naučit od první skupinky a když si to takhle šikovně předali, naučili se to přesně podle zadání, dostali buď svěcenou vodu nebo česnek a nebo posvěcený kříž. Pro některé z nás to bylo náročné, ale my, jako zkušení lovci upírů, jsme to zvládli.

Po našem úspěšném snažení jsme si dali zasloužený oběd, šunkofleky ala Víťa. Trošku jsme si odpočinuli a vyrazili na procházku. Filipovo údolí nás nezklamalo, ani počasí, a měli jsme příjemnou procházku i se svačinou. Dostali jsme se i blízko ke slovenským hranicím.

Hned po návratu nás čekala výborná večeře. Vývar a chleba s máslem a medvědím česnekem. Pochutnali jsme si skvěle. Hráli jsme deskovky a odpočívali jsme po krásném, i když náročném výletě.

Lov upírů nás ale nenechal dlouho v klidu. Museli jsme složit přísahu a stvrdit ji podpisem, svěcenou vodou, česnekem a křížem. Získali jsme tím sílu na budoucí souboj s upíry. Potom už ale byl čas jít na kutě, což jsme všichni vděčně přijali.

Ráno jsme se nasnídali a sbalili. Potom jsme hledali skrýš upírů a následně je přemohli a zabili. Měli jsme z toho obrovskou radost, hlavně proto, že jsme mohli odhodit naše talismany.

Čekal nás už jenom oběd a velice dlouhá cesta domů. Ovšem stálo to za to, protože Filipovo údolí nás velice nadchlo. Já osobně se moc těším na příště.

Terka