Velikonoční výprava 

Letošní Velikonoce jsme trávili daleko od Brna a prožili plno netradičních zážitků. Dlouhá cesta vlakem, spaní a program na hradě, vaření na ohni, to byla hlavní osnova výpravy. Ale zažili jsme toho mnohem víc.

Původně jsme měli jet na Horní hrad (řečený Hauenštejn) už na podzimáky. Nakonec jsme si ale ubytování nechali v záloze na později a tak jsme na zelený čtvrtek sedli do vlaku a jeli přes Prahu a Ústí nad Labem až do Stráže nad Ohří. Cesta trvala asi 6 hodin, ale utekla rychle a už jsme šlapali od nádraží na hrad. Tam jsme se ubytovali v podkroví ve dvou velkých pokojích a už byl skoro čas na večeři. Všechny naše tři kuchařky - Kyka, Lucka, Peťka - prošly pionýrským kurzem vaření GastroChef, takže jim nedělalo problém se zabydlet v hradní venkovní kuchyni, kde se vařilo ve velkých hrncích na ohni. Večer jsme pak ještě trávili seznamováním s hradem, zkoušením a hraním her.

Velký pátek začal rozcvičkou, snídaní a pak už jsme se rozdělili na dvě skupinky. Jedna šla na komentovanou prohlídku hradu, druhá do místního arboreta, botanické zahrady a kaple. Při prohlídce jsme se dozvěděli, kdo hrad kdy vlastnil, co zbylo z původního vybavení a rozhlédli se z jediné věže hradu. V arboretu jsme zase viděli několik druhů javorů a jiných stromů a různě rozkvetlé jarní rostlinky. Když se skupiny prostřídaly, byl už čas na oběd a po něm jsme se těšili na sokolníky, kteří pro nás přijeli udělat program až z Prahy. Během zhruba dvou hodin jsme poznali plno dravců a sov, od malého sýčka přes výra, orla nebo sokola až po velkého supa. Každý, kdo chtěl, si zkusil vypustit káně nebo supa. Na večeři jsme si pak opekli špízy na ohni a zazpívali s kytarami.

Na Bílou sobotu jsme měli naplánovaný výlet, i když počasí bylo celý víkend proměnlivé. Nakonec ale bylo docela hezky a cestou nás zastihlo jen pár kapek. Vydali jsme se údolím Pekelského potoka a pak až na kopec Nebesa. Tam se nachází zřícenina hradu Himlštejn, kde jsme si dali oběd. Po cestě zpátky jsme ještě nasbírali pruty na pomlázky. Po výletě sprcha a už byl čas večeře. Po špagetách k večeři nás čekala noční prohlídka hradu. Tu pan průvodce prováděl velice vtipně a poutavě - vlastně to bylo něco jako divadlo. Nejdřív jsme hrad obešli dokola a dozvěděli se něco o historii, pak jsme zamířili k věži, kde výklad pokračoval. A na závěr jsme se podívali na ohnivou show. Pak už byl čas na spánek.

V neděli jsme se probudili o něco později, posnídali a rozdělili se do trojic. Za týden nás totiž čeká Setonův závod a tak je potřeba trénovat. Celkem jsme si cvičně prošli 7 stanovišť a komu co nešlo, zkusil si vícekrát. Vzhledem k tomu, že na oběd nám začalo pršet, poprvé jsme nejedli venku, ale schovali se do hradního hodovního sálu. Odpoledne už ale vysvitlo slunce a tak jsme si šli zase něco zahrát ven. Večer ještě zbyl čas na slavnostní nástup v krojích - čekalo nás hned dvojí šátkování. Vendy a Kája, které si na výpravě splnily nováčkovskou zkoušku, složily slib pod hradní věží a dostaly šátek.

Pondělí ráno proběhlo samozřejmě mrskání holek. Budíček tak byl o něco dřív, už v 7 hodin. Pak jsme se totiž ještě museli sbalit, nasnídat a uklidit, abychom stihli vlak před 11 hodinou. Zpátky přes Klášterec nad Ohří a Prahu jsme jeli tentokrát o něco déle, protože jsme se v Praze nevešli do přeplněného vlaku. Tak jsme pauzu v Praze alespoň využili na oběd.

Celých 5 dní jsme tak strávili velice intenzivně a snad i zajímavě na západě Čech trochu jinak, než jsme zvyklí. Doufám, že se líbila i dětem a už se těší na další.

Víťa