Online:
- 22 nepřihlášených
Výprava Vlečka
Akce
- Kdy:
- 25. 3. - 27. 3.
- Kde:
- Středisko Obůrka - Blansko
- Pro koho:
- celý oddíl
Popis
Jarní výprava do Moravského krasu spojená s úklidem CHKO Moravský kras, kterého se účastní oddíly z Jihomoravského kraje.
Reportáž z akce
Letošní jarní výpravu jsme chtěli spojit s účastí na akci PTO Vlečka - úklid Moravského krasu. Vybrali jsme si proto po roce opět ubytování na základně Obůrka, nedaleko Blanska. Po menším zaváhání s přihlašováním nakonec Severáci pochopili, že tohle je pro ně to pravé a jelo nás tedy celkem 31.
Krkolomná cesta (vlak do Židenic, vlak do Blanska, bus do Těchova a pěšky do Obůrky) proběhla v klidu a po rychlém zabydlení se všichni stejně jako loni bleskově sešli u pinecového stolu na chodbě. Kdyby nic jiného na výpravě nebylo, i tak by byli šťastní :-) Ale už první večer čekala všechny společná hra.
V sobotu ráno jsme s obavami vyhlíželi ven, protože předpověď hlásila déšť a nás čekal celodenní výlet. Zatím to ale vypadalo dobře, bylo hezky. Dětičky se vydaly na rozcvičku, kde si poněkud netradičně hrály na Kukačky :-) Jak známo, tito ptáci kladou vajíčka do cizích hnízd, pak naopak cizí vejce z hnízda vyhazují, no a na tomto motivu byla založena akční rozcvičková hra. Když se děti vrátily, na chodbě to štěbetalo jako v pravém ptačím hnízdě a jen jsem poslouchala, kdo byl kukačka, kdo kukačák, kdo měl jaké zážitky a kdo vyhrál :-)
Přírodovědno-ekologická témata nás provázela celý víkend. Třeba taková Hra na žluny :-) (zobaly mravence z mraveniště. Teda JAKO, ne doopravdy). Hlavním bodem programu byl ale brigádnický výlet směr Skalní mlýn, Kateřinská jeskyně. Vyrazili jsme se svačinou v ruce do Těchova, kde jsme okukovali jednak místní zoo (lev zalezl a neukázal se) a pak děsivou architekturu jednoho rádoby načančaného domu a jeho okolí. Fakt hrůza. U lesa za Těchovem jsme si rozebrali modré odpadkové pytle, nasadili rukavice a hurá do toho. Blízko vesnice samozřejmě bylo odpadků hodně, takže jsme jen stěží přemlouvali děti, aby postupovaly kolem značky dál k cíli naší cesty a nevysbírávaly místní skládky. Nebylo našim cílem uklízet po Těchovských u vesnice, ale pomoci chráněné přírodě až kousek dál. Tam už ale tolik nepořádku nebylo. Předháněli jsme se v hlášení kuriozních nálezů, mě osobně nejvíc zaujalo, když někdo hlásil, že našel zuby. Šli jsme se podívat na tu protézu, ale ukázalo se, že se jednalo o zuby nějakého zvířete.
Po krátkém zaváhání, zda těžké nasbírané pytle nenecháme na kraji lesa a pak pro ně zajedeme autem, jsme je nakonec vláčeli s sebou až dolů, korytem cesty a potoka, směrem k silnici. Cestou jsme se vyfotili jako loni u padlého stromu a za chvíli už byli konečně z té strastiplné cesty dole. Po krátké anketě o názvu řeky (Punkva) jsme došli ke Skalnímu mlýnu, kde jsme odložili bagáž i odpadky a vydali se na místní WC vypumpovat všechny zdejší zásoby mýdla a umýt si ruce před jídlem. Oběd byl skromný, chlebo-salámovo-zeleninový, protože jsme v očekávání deště nebrali žádné složité menu. Najedli se ale všichni.
Po pauze jsme pak vyrazili odložit odpadky v pytlích podle domluvy před budovu Správy CHKO a postupovali dál na druhou část našeho sbíracího okrsku, směrem ke Kateřinské jeskyni. Tam jsme chvíli okukovali vchod do jeskyně a vystavené horniny (Ďoube, už vím jak je to s tím granodiorit - žula - rula, vysvětlím osobně :-) ) Sbírání tohoto úseku byla brnkačka, protože krom parkoviště bylo všude okolí bez nepořádku.
A to už byl čas vydat se na cestu zpět. Doufali jsme, že nás nedostihne déšť, nějak se setmělo (nakonec se ale opět vyjasnilo). Čekal nás náročný výstup do kopce, návrat z údolí na pláně nad Blanskem, k Těchovu a Obůrce. Všichni to zvládli a za odměnu po návratu opět hodinku potrápili pinecové pálky, únava neúnava.
Po večeři a pak i v neděli pokračovaly eko-hry, jako například: poslouchání a poznávání hlasů zvířat (z CD), třídění odpadů do barevných kontejnerů, podepisování petic, Bubáci si zkusili lobování za různé typy elektráren. V neděli jsme ještě stihli jednou jít ven, opět řádit u pinecu, na tanečních podložkách a hlavně sbalit se a uklidit. Došlo i na zkoušení oddílových zkoušek a díky tomu jsme na závěr výpravy mohli pasovat Alču na staršího táborníka.
Výprava se nám líbila a počasí navzdory předpovědím vyšlo nakonec moc příjemně. Přírodovědné hry byly zajímavým tématem a tak myslím, že se k podobným ještě brzo vrátíme.
Hanča
Fotogalerie
Komentáře
Doufáme, že se řady přihlášených ještě rozšíří :-)
RSS kanál komentářů k tomuto článku