A to je vše, přátelé..., Z domova, sobota 29.7.
Tak tohle je poslední zpráva z Olympu. Hra je dohrána, odměny rozdány a my pomalu balíme tábor. Začala bouračka, ta smutnější část tábora. Ještě ke všemu nám tady krouží bouřka, tak čekáme, jestli nám to všechno zmokne. Ještě vám pošlu předposlední zprávu na mobily (poslední půjde zítra) a pak už jdu fakt balit. Ahoj zítra u klubovny...
Další zprávy možná připojíme z Brna, plus samozřejmě dodáme další fotky. Videa jsou dvě kazety, tak se máte na co těšit. Ono nám to určitě zas bude chvíli trvat :-)
Bohové zdraví všechny pozemšťany a děkují za přízeň. Jménem celé božské posádky se loučí Pallas Athéna
Velká hygiena, Z domova, úterý 25.7.
Ve čtvrtek před výletem proběhla na Olympu velká hygiena. Jako tradičně se okolí kuchyně proměnilo v kadeřnický salón, profesionálové s dlouholetou praxí prováděli odborné mytí hlav s masáží hlavové pokožky všem zájemcům. V případě boha Hádese došlo i k značnému přistřižení jeho dlouhých vlnitých kudrn, do kterého se na vlastní nebezpečí pustila Pallas Athéna osobně. Bylo toho zapotřebí a ke zkrácení konečků vlasů jsme Háda přemlouvali už delší dobu. Drobná úprava mu jistě prospěla a délka jeho hřívy tím neutrpěla, ještě mu dost zůstalo :-)
Po hlavách přišla na řadu i božská těla (teda i hrdinská...). Což mi připomíná, že na rozdíl od naší polní kuchyně Bobiny naše malá koupelnová souprava MKS nemá ještě jméno !!! Vypisuju tímto výběrové řízení :-) Tak jsme roztopili zmíněnou MKSku a v koupelnovém stanu se pod 4 sprchovými ružicemi střídali hrdinové i hrdinky za účelem očisty.
Celá operace proběhla v klidu, jen škoda, že někteří hrdinové si po umytí navlékli znovu svůj mnoha boji prověřený oděv a nehodlali se ho vzdát, podlehli až nátlaku bohů :-) Tak tedy alespoň poté, co byli převlečeni, se vrhli brzy znovu do prachu bojišť...
Závěrem dodávám, že další velká hygiena bude už zítra...
Algida tour, Z domova, sobota 22.7.
Družina Xtreme pod vedením Ďoubalíka a Roháčka vyrazila napřed do Bystřice, potom autobusem do Slavonic. Tam to všechno začalo. Jedna algida, druhá algida, potom podzemí, potom polívka. Slavonické podzemí určitě stojí za návštěvu, nicméně pokud máte podzemofobii jako Roháček, tak tam nelezte. Citace Roháčka: „To byl fakt tunýlek a tak se to zužovalo, docela psycho, odvodňovací šachta...“ (nestíhám psát, Roháček popisuje s vyvalenýma očima..., pozn. P.A.) Na náměstí ve Slavonicích se usídlila skupinka rakouských rádoby umělců, s pomalovaným klavírem a nápisem „žádný strach“. Za klavírem stál „hafo totálně pohodovej noblesní detař“ (následuje výčet dalších slengových výrazů, nestíhám, citace Zbyňa, pozn. P.A.), který za pomoci vidliček, plechového tácku, kladívka... vyluzoval rozličné zvuky z tohoto klavíru. "A pak tam byla hudba, to ducalo a baba do toho houkala" (citace Michal Novotný, pozn. P.A.). Během polívky většina osazenstva stála u okna a pozorovala umělce. Následuje přesun ze Slavonic směr Landštejn přes muzeum pevnostního opevnění. Naše skupina se opět dělí na kochače a nekochače (viz deník Korsika). Koupačka v rybníce, třetí algida ve Starém městě pod Landštejnem, navázání spojení s Internetem a Hančou, přesun na nocležiště a stavba přístřešku u Landštejna. Druhý den po snídani čtvrtá a pátá algida u Landštejna, přesun na Blata, tři hodiny koupání a dovádění. V Blatech šestá a sedmá algida (přibližně) a cesta do tábora. Celková trasa cca 32 km.
Výlet - Vikingové, Z domova, sobota 22.7.
Poté, co jsem rozjel svoji naprosto nevhodně zvolenou hru, se náš postup poněkud zpomalil.
Zakázal jsem říkat slovíčka „ano, ne, nevím“ a přemýšlení vyčerpávalo Vikingy a taky se museli podepsat tomu, kdo je načapal, takže všichni furt stáli a podepisovali se. Když jsme dorazili na rybník u vesnice Blato, tak jsme se vykoupali a napapali. Dále jsme pokračovali směrem po červené přes lesy a roští do Kaprouna. Po 5 metrech pochodu jsme naznali, že koupat se nemělo žádný smysl, následně jsme se zbylých 10 kilometrů koupali ve vlastním potu. V Kaprouně jsme byli nuceni vykoupit místní velmi špatně zásobenou hospodu – ledový čaj Nestea. Pokus o doplnění vody nevyšel, mají zde jen užitkovou. Po chvíli jsme našli cíl naší cesty Vysoký kámen u Kaprouna. V noci kolem třetí ráno nás probudila drobná přeháňka – někteří spali venku mimo přístřešek. Naštěstí neměla dlouhého trvání. Ve čtyři hodiny však nastoupili komáři, kteří bodali až do devíti Druhý den jsme se ještě vykoupali na Klikáči, zavzpomínali jsme si na bývalém tábořišti na proběhlé tábory a přivedli unavené děti do Senotína, kde jsem opět vykoupili o něco lépe zásobenou hospodu.
Výlet - Školka, Z domova, sobota 22.7.
Vydali jsme se na Kačležský rybník, ovšem prvním cílem byl obchůdek Dobrá Voda – zmrzlina (měli jen jeden druh). Barunka začala brblat už dole pod kopcem. Děti zrychlily pouze poté, co jim bylo sděleno, že za námi jde velký vlk nebo Kerberos. Následovala debata s Barunkou, jestli má Kerberos tři nebo sto hlav. Kolem druhé jsme dorazili k rybníku, po prvním okoupání jsme dali oběd, což vedoucím posloužilo jako důvod k tomu, že se pak hodinu nesmělo do vody, protože jinak děti nebylo možné z vody dostat. Při druhém koupání došlo ke zranění Bizona (otočili mi palec na levé ruce). Nechal jsem se odborně ošetřit od ošetřovatelky Elišky. Večer jsme se ubytovali u borůvčí v lese, kde mimo obrovských plantáží borůvek byly i plantáže komárů, kteří se na nás pásli celou noc. Vašek má od nich „polstrovaná“ záda.
Druhý den časně z rána, asi o půl desáté, jsme dali snídani a vydali jsme se opět nečekaně k vodě. Zde nás děti donutily jít dvakrát do vody a ve tři už jsme je hnali zpět k táboru. Po dvaceti metrech jsme byli zpocení tak, jako bysme se nikdy nekoupali. Některé děti se vymlouvaly, že mají malé nožičky a nemohou tolik jít. Poté, co jsme já, Andrejka a Elis udělali rojnici v závěru pelotonu, „dokopali“ jsme je až do tábora. :-) Nejvíc drsnou vedoucí byla Andrejka
Celkový dojem: Zeus udělal dobře, že doprovázel nejmladší družinu a dvě sličné bohyně :-)
Siroteček..., Z domova, pátek 21.7.
Tak je mám všechny ve světě... Už jsem jim všem zavezla polívku, proviant na zítra, maláčům matrace a tak... Všichni jsou v pořádku, jsou na výletě po družinách tak jak jsme v Severce - X-treme je na trase Slavonice - Landštejn, Vikingové chrápou u Kaprouna na Vysokém kameni, Školka je u Kačležského rybníka. Všichni jsou spokojeně vykoupaní a vyblbnutí, ale to jako neznamená, že by je snad přešel elán, to ne :-) U Školky se mi strašně líbilo, že Pavlin tam vypadal jako Taťka Šmoula, kolem sebe tu malou drobotinu a k tomu Andrejku a Elis :-)
Detailní zážitky z výletu budou zítra. Já mažu za Víťou, je chudák sám v táboře (já sedím ve Starém Městě pod Lanštejnem, ťukám vám tady blbiny do komplu (musím vrátit Ďoubovi mobil), no je to opravdu netradiční situace :-)
Řeknu vám, že je tam bez těch dacanů docela smutno...
Pac a pusu, Hanča.
Sorry. P.A.
Cesta podsvětím, Z domova, středa 19.7.
Když jsme se všichni sešli u Olympu, tak nás Hádes pokropil vodou, díky které jsme mohli v Podsvětí zůstat až 45 minut. První úkol bylo přejít přes řeku Styx do podsvětí, protože převozník Chárón (Džanek) chtěl 1 obol a ten jsme neměli. Všichni jsme to přešli a pokračovali jsme cestou podsvětím. Potom jsme potkali Sisyfa (Karla), který valil do kopce kámen. Okamžitě jsme mu pomohli a on nám dal radu: „Až potkáte zuřivce, uspíte ho básní, písní nebo tancem“. Chtěli jsme zpívat Skákal pes (vymysleli jsme si Skákal Baryn). Když jsme mu to zpívali (psovi Kerberovi), tak spal, ale pokud jsme přestali, tak začal vrčet. Ale to nejtěžší bylo ještě před námi. Měli jsme poznat, která ze tří postav je Eurydika. Mysleli jsme si, že je to zelená postava (bylo na výběr zelená, modrá a červená). Ve skutečnosti to byla modrá. A pak už jsme měli jít do cíle, ale nesměli jsme se ohlížet a reagovat na zvuky. U toho jsme si zpívali: „Nereagovat, nereagovat, nereagovat...“ Měli jsme čas 22 minut a 0 trestných bodů. Byli jsme na 1.místě.
Medůza, Z domova, středa 19.7.
Šli jsme bojovat proti Medůze (Zbyňa), která vlastnila Štít. Dotek nebo pohled na ni by nás mohl zkamenět a vyřadit úplně ze hry. Měli jsme k dispozici 24 blesků. Medůza měla 10 životů a když se jí někdo podíval do obličeje, zkameněl a někdo ho musel do 3 minut polít živou vodou. Když ne, tak pro toho hra skončila. Šli jsme tedy do boje. Házeli jsme po ní blesky. Za chvíli jsme neměli žádné blesky a Káťa se jí podívala do obličeje. Já jsem běžela k Diovi pro vodu a přiběhla jsem asi za 2 minuty a Kačku polila. Mezitím ukradl Pařez Medůze štít, takže jsme vyhráli.
Složení měst, Z domova, středa 19.7.
Théby - Andrejka (Niké)
Janča, Kamil, Ivča, Rosťa, Peťka, Radim, Tomáš Adámek
Sparta – Víťa (Hélios)
Lucka, Adam Buš, Monča, Honza Pražák, Kristýna, Vašek, Tomášek K.
Athény – Michal (Calibos)
Ája, Jiříček, Terka, Martin, Kukina, Adam Satke, Bára, Anetka
Trója – Elis (Éos)
Katka, Kuba, Alča, David (Pařez), Honza Kalenda, Anka, Marťa
Argos – Džanek (Hypnos)
Kika, Lukin, Dominik, Majka, Pepík, David Uher, Lucka, Šárka
Delfská věštírna, Z domova, pondělí 17.7.
V neděli jsme se dozvěděli první úkol od Bohů. Byl krásný. Museli jsme zachránit jednu věštírnu, kterou potřeboval věstec k tomu, aby mohl věštit důležité věci. Věštírnou se prohnali moc zlí Kyklopové a všechno rozbili a ukradli božské křeslo. Pak jsme museli jít za schovaným věštcem – položil nám otázku, aby si byl jist, že jsme hodni tohoto úkolu, donést křeslo zpět. Každá věková skupina hrdinů měla svou otázku - nejlehčí, těžší a nejtěžší. Naše otázka byla těžká a týkala se počtu kol Heliova vozu. Pak jsme se od něj dozvěděli, kde byli naposledy viděni Kyklopové a hned jsme se tam vydali. Já a Kuba jsme šli dobře, ostatní běželi nevím kam a ještě na nás volali, že běžíme špatně. Ale našli jsme to, já a Kuba ! My jsme přesně věděli, na jaké křižovatce to je ! Nesli jsme křeslo zpátky do Věštírny – nejdřív ho nesl Kuba a dotkl se křesla, což se nesmělo, pak nastal trest – bůh Helios si vzal Kubu do lesa a potrestal ho. Pak jsme vzali křeslo pomocí větví a donesli jsme ho panu věštci a on si ho spokojeně s úsměvem převzal. A teď už Věštírna funguje. Ještě jsme ale museli posbírat poztrácená moudra, aby křeslo bylo v pořádku a mohlo fachčit. Dopadlo to dobře, všechno se našlo a Věštírna a věštec pracují na plný úvazek.
Delfská věštírna, Z domova, neděle 16.7.
Prvním úkolem hrdinů bylo pomoci znovu uvést do chodu Delfskou věštírnu. Jak se jim to podařilo a co při tom zažili, o tom vám napíšou osobně naši zpravodajové. Ale až zítra, přece jen naše podmínky na Olympu neumožňují protahovat večerku dětí a uzávěrku novin do pozdních hodin. Zatím tedy posíláme mnoho pozdravů do našich domovů, děkujeme za vaše zprávy a těšíme se na zítra, jestli už nebude nějaká pošta :-) Dopisy, pohledy... a BALÍKY !!! Všichni jsou v pohodě, nikdo nebrečí a ve schránce je hromada pošty, tak se už těšte !
Zabydlení, Z domova, neděle 16.7.
První den patřil tradičně zabydlování, drobným úpravám tábora na míru našich požadavků, seznamování a obhlídkám okolí. Plánovaný večerní táborák byl nakonec odložen, abychom si ho mohli další den užít delší dobu (nebylo už moc času). Ubytování hrdinů proběhlo v klidu, všichni dorazili s představou, s kým budou ve stanu ve dvojici a jejich požadavkům bylo vyhověno. Pro upřesnění a uklidnění dodám, že malý Tomášek je s Radimem Hirschem :-), tři lejdýs Janča, Kika a Kačka mají protekčně obydlí s letištěm pro 3, aby některá nebyla sama... Jediné zklamání čekalo nejstarší pubertální družinu X-treme, která skřípala zuby, protože byli všichni ubytováni do 5 stanů rozložených rovnoměrně kolem celého náměstíčka. Rádi by vytvořili svoje samostatné stanové městečko a to ještě nejlépe někde na druhé straně louky, na jejich požadavek jsme však neslyšeli a nezlomí nás ani případná záplava obětních darů :-)
Olymp, 15.7., Z domova, neděle 16.7.
Přijeli jsme do tábora Olymp. Bohové nás uvítali jak se sluší a patří a pak nám ukázali naše lůžka. Pak jsme šli si prohlédnout jejich krajinu. / Radim Hirsch
Včera nás bohové povolali do jejich města a my jsme přijeli. A pak jsem se seznamoval s jinými hrdiny a přitom jsem si prohlížel kraj. Pak jsme se šli najíst a v 10 hodin šli spát do našich lehátkových přístřeší. / Rosťa Richter
Tak tohle je poslední zpráva z Olympu. Hra je dohrána, odměny rozdány a my pomalu balíme tábor. Začala bouračka, ta smutnější část tábora. Ještě ke všemu nám tady krouží bouřka, tak čekáme, jestli nám to všechno zmokne. Ještě vám pošlu předposlední zprávu na mobily (poslední půjde zítra) a pak už jdu fakt balit. Ahoj zítra u klubovny...
Další zprávy možná připojíme z Brna, plus samozřejmě dodáme další fotky. Videa jsou dvě kazety, tak se máte na co těšit. Ono nám to určitě zas bude chvíli trvat :-)
Bohové zdraví všechny pozemšťany a děkují za přízeň. Jménem celé božské posádky se loučí Pallas Athéna
P.A.
Velká hygiena, Z domova, úterý 25.7.
Ve čtvrtek před výletem proběhla na Olympu velká hygiena. Jako tradičně se okolí kuchyně proměnilo v kadeřnický salón, profesionálové s dlouholetou praxí prováděli odborné mytí hlav s masáží hlavové pokožky všem zájemcům. V případě boha Hádese došlo i k značnému přistřižení jeho dlouhých vlnitých kudrn, do kterého se na vlastní nebezpečí pustila Pallas Athéna osobně. Bylo toho zapotřebí a ke zkrácení konečků vlasů jsme Háda přemlouvali už delší dobu. Drobná úprava mu jistě prospěla a délka jeho hřívy tím neutrpěla, ještě mu dost zůstalo :-)
Po hlavách přišla na řadu i božská těla (teda i hrdinská...). Což mi připomíná, že na rozdíl od naší polní kuchyně Bobiny naše malá koupelnová souprava MKS nemá ještě jméno !!! Vypisuju tímto výběrové řízení :-) Tak jsme roztopili zmíněnou MKSku a v koupelnovém stanu se pod 4 sprchovými ružicemi střídali hrdinové i hrdinky za účelem očisty.
Celá operace proběhla v klidu, jen škoda, že někteří hrdinové si po umytí navlékli znovu svůj mnoha boji prověřený oděv a nehodlali se ho vzdát, podlehli až nátlaku bohů :-) Tak tedy alespoň poté, co byli převlečeni, se vrhli brzy znovu do prachu bojišť...
Závěrem dodávám, že další velká hygiena bude už zítra...
P.A.
Algida tour, Z domova, sobota 22.7.
Družina Xtreme pod vedením Ďoubalíka a Roháčka vyrazila napřed do Bystřice, potom autobusem do Slavonic. Tam to všechno začalo. Jedna algida, druhá algida, potom podzemí, potom polívka. Slavonické podzemí určitě stojí za návštěvu, nicméně pokud máte podzemofobii jako Roháček, tak tam nelezte. Citace Roháčka: „To byl fakt tunýlek a tak se to zužovalo, docela psycho, odvodňovací šachta...“ (nestíhám psát, Roháček popisuje s vyvalenýma očima..., pozn. P.A.) Na náměstí ve Slavonicích se usídlila skupinka rakouských rádoby umělců, s pomalovaným klavírem a nápisem „žádný strach“. Za klavírem stál „hafo totálně pohodovej noblesní detař“ (následuje výčet dalších slengových výrazů, nestíhám, citace Zbyňa, pozn. P.A.), který za pomoci vidliček, plechového tácku, kladívka... vyluzoval rozličné zvuky z tohoto klavíru. "A pak tam byla hudba, to ducalo a baba do toho houkala" (citace Michal Novotný, pozn. P.A.). Během polívky většina osazenstva stála u okna a pozorovala umělce. Následuje přesun ze Slavonic směr Landštejn přes muzeum pevnostního opevnění. Naše skupina se opět dělí na kochače a nekochače (viz deník Korsika). Koupačka v rybníce, třetí algida ve Starém městě pod Landštejnem, navázání spojení s Internetem a Hančou, přesun na nocležiště a stavba přístřešku u Landštejna. Druhý den po snídani čtvrtá a pátá algida u Landštejna, přesun na Blata, tři hodiny koupání a dovádění. V Blatech šestá a sedmá algida (přibližně) a cesta do tábora. Celková trasa cca 32 km.
Dony a Had a spol.
Výlet - Vikingové, Z domova, sobota 22.7.
Poté, co jsem rozjel svoji naprosto nevhodně zvolenou hru, se náš postup poněkud zpomalil.
Zakázal jsem říkat slovíčka „ano, ne, nevím“ a přemýšlení vyčerpávalo Vikingy a taky se museli podepsat tomu, kdo je načapal, takže všichni furt stáli a podepisovali se. Když jsme dorazili na rybník u vesnice Blato, tak jsme se vykoupali a napapali. Dále jsme pokračovali směrem po červené přes lesy a roští do Kaprouna. Po 5 metrech pochodu jsme naznali, že koupat se nemělo žádný smysl, následně jsme se zbylých 10 kilometrů koupali ve vlastním potu. V Kaprouně jsme byli nuceni vykoupit místní velmi špatně zásobenou hospodu – ledový čaj Nestea. Pokus o doplnění vody nevyšel, mají zde jen užitkovou. Po chvíli jsme našli cíl naší cesty Vysoký kámen u Kaprouna. V noci kolem třetí ráno nás probudila drobná přeháňka – někteří spali venku mimo přístřešek. Naštěstí neměla dlouhého trvání. Ve čtyři hodiny však nastoupili komáři, kteří bodali až do devíti Druhý den jsme se ještě vykoupali na Klikáči, zavzpomínali jsme si na bývalém tábořišti na proběhlé tábory a přivedli unavené děti do Senotína, kde jsem opět vykoupili o něco lépe zásobenou hospodu.
Karlin / Apolón
Výlet - Školka, Z domova, sobota 22.7.
Vydali jsme se na Kačležský rybník, ovšem prvním cílem byl obchůdek Dobrá Voda – zmrzlina (měli jen jeden druh). Barunka začala brblat už dole pod kopcem. Děti zrychlily pouze poté, co jim bylo sděleno, že za námi jde velký vlk nebo Kerberos. Následovala debata s Barunkou, jestli má Kerberos tři nebo sto hlav. Kolem druhé jsme dorazili k rybníku, po prvním okoupání jsme dali oběd, což vedoucím posloužilo jako důvod k tomu, že se pak hodinu nesmělo do vody, protože jinak děti nebylo možné z vody dostat. Při druhém koupání došlo ke zranění Bizona (otočili mi palec na levé ruce). Nechal jsem se odborně ošetřit od ošetřovatelky Elišky. Večer jsme se ubytovali u borůvčí v lese, kde mimo obrovských plantáží borůvek byly i plantáže komárů, kteří se na nás pásli celou noc. Vašek má od nich „polstrovaná“ záda.
Druhý den časně z rána, asi o půl desáté, jsme dali snídani a vydali jsme se opět nečekaně k vodě. Zde nás děti donutily jít dvakrát do vody a ve tři už jsme je hnali zpět k táboru. Po dvaceti metrech jsme byli zpocení tak, jako bysme se nikdy nekoupali. Některé děti se vymlouvaly, že mají malé nožičky a nemohou tolik jít. Poté, co jsme já, Andrejka a Elis udělali rojnici v závěru pelotonu, „dokopali“ jsme je až do tábora. :-) Nejvíc drsnou vedoucí byla Andrejka
Celkový dojem: Zeus udělal dobře, že doprovázel nejmladší družinu a dvě sličné bohyně :-)
Bizon / Zeus
Siroteček..., Z domova, pátek 21.7.
Tak je mám všechny ve světě... Už jsem jim všem zavezla polívku, proviant na zítra, maláčům matrace a tak... Všichni jsou v pořádku, jsou na výletě po družinách tak jak jsme v Severce - X-treme je na trase Slavonice - Landštejn, Vikingové chrápou u Kaprouna na Vysokém kameni, Školka je u Kačležského rybníka. Všichni jsou spokojeně vykoupaní a vyblbnutí, ale to jako neznamená, že by je snad přešel elán, to ne :-) U Školky se mi strašně líbilo, že Pavlin tam vypadal jako Taťka Šmoula, kolem sebe tu malou drobotinu a k tomu Andrejku a Elis :-)
Detailní zážitky z výletu budou zítra. Já mažu za Víťou, je chudák sám v táboře (já sedím ve Starém Městě pod Lanštejnem, ťukám vám tady blbiny do komplu (musím vrátit Ďoubovi mobil), no je to opravdu netradiční situace :-)
Řeknu vám, že je tam bez těch dacanů docela smutno...
Pac a pusu, Hanča.
Sorry. P.A.
P.A.
Cesta podsvětím, Z domova, středa 19.7.
Když jsme se všichni sešli u Olympu, tak nás Hádes pokropil vodou, díky které jsme mohli v Podsvětí zůstat až 45 minut. První úkol bylo přejít přes řeku Styx do podsvětí, protože převozník Chárón (Džanek) chtěl 1 obol a ten jsme neměli. Všichni jsme to přešli a pokračovali jsme cestou podsvětím. Potom jsme potkali Sisyfa (Karla), který valil do kopce kámen. Okamžitě jsme mu pomohli a on nám dal radu: „Až potkáte zuřivce, uspíte ho básní, písní nebo tancem“. Chtěli jsme zpívat Skákal pes (vymysleli jsme si Skákal Baryn). Když jsme mu to zpívali (psovi Kerberovi), tak spal, ale pokud jsme přestali, tak začal vrčet. Ale to nejtěžší bylo ještě před námi. Měli jsme poznat, která ze tří postav je Eurydika. Mysleli jsme si, že je to zelená postava (bylo na výběr zelená, modrá a červená). Ve skutečnosti to byla modrá. A pak už jsme měli jít do cíle, ale nesměli jsme se ohlížet a reagovat na zvuky. U toho jsme si zpívali: „Nereagovat, nereagovat, nereagovat...“ Měli jsme čas 22 minut a 0 trestných bodů. Byli jsme na 1.místě.
Za město Trója Alča
Medůza, Z domova, středa 19.7.
Šli jsme bojovat proti Medůze (Zbyňa), která vlastnila Štít. Dotek nebo pohled na ni by nás mohl zkamenět a vyřadit úplně ze hry. Měli jsme k dispozici 24 blesků. Medůza měla 10 životů a když se jí někdo podíval do obličeje, zkameněl a někdo ho musel do 3 minut polít živou vodou. Když ne, tak pro toho hra skončila. Šli jsme tedy do boje. Házeli jsme po ní blesky. Za chvíli jsme neměli žádné blesky a Káťa se jí podívala do obličeje. Já jsem běžela k Diovi pro vodu a přiběhla jsem asi za 2 minuty a Kačku polila. Mezitím ukradl Pařez Medůze štít, takže jsme vyhráli.
Jménem Tróje hrdina ANKA
Složení měst, Z domova, středa 19.7.
Théby - Andrejka (Niké)
Janča, Kamil, Ivča, Rosťa, Peťka, Radim, Tomáš Adámek
Sparta – Víťa (Hélios)
Lucka, Adam Buš, Monča, Honza Pražák, Kristýna, Vašek, Tomášek K.
Athény – Michal (Calibos)
Ája, Jiříček, Terka, Martin, Kukina, Adam Satke, Bára, Anetka
Trója – Elis (Éos)
Katka, Kuba, Alča, David (Pařez), Honza Kalenda, Anka, Marťa
Argos – Džanek (Hypnos)
Kika, Lukin, Dominik, Majka, Pepík, David Uher, Lucka, Šárka
P.A.
Delfská věštírna, Z domova, pondělí 17.7.
V neděli jsme se dozvěděli první úkol od Bohů. Byl krásný. Museli jsme zachránit jednu věštírnu, kterou potřeboval věstec k tomu, aby mohl věštit důležité věci. Věštírnou se prohnali moc zlí Kyklopové a všechno rozbili a ukradli božské křeslo. Pak jsme museli jít za schovaným věštcem – položil nám otázku, aby si byl jist, že jsme hodni tohoto úkolu, donést křeslo zpět. Každá věková skupina hrdinů měla svou otázku - nejlehčí, těžší a nejtěžší. Naše otázka byla těžká a týkala se počtu kol Heliova vozu. Pak jsme se od něj dozvěděli, kde byli naposledy viděni Kyklopové a hned jsme se tam vydali. Já a Kuba jsme šli dobře, ostatní běželi nevím kam a ještě na nás volali, že běžíme špatně. Ale našli jsme to, já a Kuba ! My jsme přesně věděli, na jaké křižovatce to je ! Nesli jsme křeslo zpátky do Věštírny – nejdřív ho nesl Kuba a dotkl se křesla, což se nesmělo, pak nastal trest – bůh Helios si vzal Kubu do lesa a potrestal ho. Pak jsme vzali křeslo pomocí větví a donesli jsme ho panu věštci a on si ho spokojeně s úsměvem převzal. A teď už Věštírna funguje. Ještě jsme ale museli posbírat poztrácená moudra, aby křeslo bylo v pořádku a mohlo fachčit. Dopadlo to dobře, všechno se našlo a Věštírna a věštec pracují na plný úvazek.
Adík Buš
Delfská věštírna, Z domova, neděle 16.7.
Prvním úkolem hrdinů bylo pomoci znovu uvést do chodu Delfskou věštírnu. Jak se jim to podařilo a co při tom zažili, o tom vám napíšou osobně naši zpravodajové. Ale až zítra, přece jen naše podmínky na Olympu neumožňují protahovat večerku dětí a uzávěrku novin do pozdních hodin. Zatím tedy posíláme mnoho pozdravů do našich domovů, děkujeme za vaše zprávy a těšíme se na zítra, jestli už nebude nějaká pošta :-) Dopisy, pohledy... a BALÍKY !!! Všichni jsou v pohodě, nikdo nebrečí a ve schránce je hromada pošty, tak se už těšte !
P.A.
Zabydlení, Z domova, neděle 16.7.
První den patřil tradičně zabydlování, drobným úpravám tábora na míru našich požadavků, seznamování a obhlídkám okolí. Plánovaný večerní táborák byl nakonec odložen, abychom si ho mohli další den užít delší dobu (nebylo už moc času). Ubytování hrdinů proběhlo v klidu, všichni dorazili s představou, s kým budou ve stanu ve dvojici a jejich požadavkům bylo vyhověno. Pro upřesnění a uklidnění dodám, že malý Tomášek je s Radimem Hirschem :-), tři lejdýs Janča, Kika a Kačka mají protekčně obydlí s letištěm pro 3, aby některá nebyla sama... Jediné zklamání čekalo nejstarší pubertální družinu X-treme, která skřípala zuby, protože byli všichni ubytováni do 5 stanů rozložených rovnoměrně kolem celého náměstíčka. Rádi by vytvořili svoje samostatné stanové městečko a to ještě nejlépe někde na druhé straně louky, na jejich požadavek jsme však neslyšeli a nezlomí nás ani případná záplava obětních darů :-)
P.A.
Olymp, 15.7., Z domova, neděle 16.7.
Přijeli jsme do tábora Olymp. Bohové nás uvítali jak se sluší a patří a pak nám ukázali naše lůžka. Pak jsme šli si prohlédnout jejich krajinu. / Radim Hirsch
Včera nás bohové povolali do jejich města a my jsme přijeli. A pak jsem se seznamoval s jinými hrdiny a přitom jsem si prohlížel kraj. Pak jsme se šli najíst a v 10 hodin šli spát do našich lehátkových přístřeší. / Rosťa Richter
Radim a Rosťa