Při odchodu z tábora se nám počasí nezdálo moc příznivé, už v první zatáčce jsme vytahovali pláštěnky, ale naštěstí jsme je brzy mohli zase schovat a po zbytek cesty se nám větší deště vyhýbaly.

Na každý úsek cesty jsme určili jiného vůdce, aby se všechny děti vystřídaly ve vedení a hledání cesty podle mapy. Kolem páté odpoledne jsme dorazili na místo, postavili přístřešek a vyrobili ohniště (to ale až poté, co děti postavily ohradu proti divoké zvěři, protože to je prý nejdůležitější :-) ). Zbytek večera jsme strávili vařením polívky k večeři, hraním schovky a dlouhým povídáním před spaním.

Ráno nás probudil déšť, takže jsme byli donuceni vstát, uvařili jsme si čaj a pomalu sbalili tábořiště. Ke zřícenině hradu Landštejna jsme dorazili akorát na otvíračku, takže jsme mohli jít hned na prohlídku. Já jsem hlídala batohy na nádvoří, ale podle nadšeného halekání dětí a mávání z hradeb se jim to určitě líbilo. Kluci pak na mapě objevili, že naše další cesta povede kolem bunkrů. Se zájemci jsme se k pár bunkrům prošli, ale bohužel byli všechny zavřené. V jediném otevřeném bylo muzeum, do kterého ale nakonec chtěli jít jen dva lidi, takže jsme raději pokračovali dál v cestě směrem k Nové Bystřici.

Po příchodu do Nové Bystřice jsme podnikli nálet na místní obchod. Ti, kteří nejvíc reptali, že mají těžké batohy, si nakoupili 2,5 litrové pití a všichni včetně vedoucích doplnili zásoby dobrot. Pak už jsme se pomalu vydali na nádraží, kde jsme chvíli čekali a aspoň na chvíli si užili normální záchod (po táborových latrínách příjemná změna). Před nastupováním do vlaku jsme bohužel ale zjistili, že nemáme foťák. Jirka se ho vracel hledat a my jsme pokračovali do tábora. Dorazili jsme sice později, než se původně plánovalo, ale všichni si výlet užili a zaslouží si velkou pochvalu, protože jsme toho ušli skoro víc, než nejstarší Bubáci :-).